Jeden společný příběh

Ve středeční odpolední dramaterapii jsme si ,,hráli". Jedním úkolem této terapie bylo se stavit příběh. První věta začínala. Jsem psychicky odolný, když...
První klient pokračoval vtéto větě a připsal ještě jednu. Tu první překryl a papír poslal druhému klientovi. Ten připsal další dvě věty, které navazovaly na tu odkrytou. Zase nechal odkrytou poslední větu a papír poslal dalšímu klientovi. Tak koloval celý list kolem stolu, kde jsme seděli, až vznikl příběh, který byl zakončen jednou větou. A toto je jeho znění:

Jsem psychicky odolný, když chodím do Horizontu.
Velmi mě to baví a dovím se spoustu nových věcí.
A snažím se je využít.
A další shromažďuji do deníku.
Každá holka, která se stává slečnou, si začíná psát deník.
Deník stejně vyhodím, až budu dělat pořádek.
Taky jsem ho vyhodila.
Už ho nechci znovu psát.
Nevím, o co jde.


ILONA

Střípky z dramaterapie

Tentokrát jsme v dramaterapii hráli hru "Jsem odolný když...." a vyšlo nám z toho takové povídání. Příklady jsou následující:



1.příklad:



Jsem psychicky odolný když,
si vážím sama sebe.

Pomáhám druhým.

Jsem samotář,
rád chodím na šachy.

Já chodím na šachy nerada,
ale dávají mi sílu


a odvahu,
už nebudu ušlápnutá

a budu se cítit dobře.

Těším se na nové knížky.

Řekni mi, co čteš a já ti řeknu,
jestli je to vhodná knížka pro tebe.

2. příklad:

Jsem psychicky odolný, když spím, jím.
Jsem fyzicky odolný když, posiluji.
To mi zkrátka dělá dobře.
Jsem stále silnější
a to je velmi dobře
dokážu se líp bránit.
Pokud možno se nebát.
Chtěla bych umět bruslit,
ale bojím se zlomenin.
Ve starším věku člověk
musí být opatrný.
Znám jednoho pána,
který si na bruslích zlomil nohu.
V nemocnici mu ji ale ošetřili
a konec byl dobrý.

Marta